Technické review

collections/_explainers/vliv-klimatu-na-extremy-cesko.md

@@ -10,8 +10,8 @@ tags-topics: [ klima ]
 cover-source-author: "Honza Groh"
 cover-source-license: "CC BY 3.0"
 cover-source-license-url: "https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0"
-cover-source-text: "Rozvodněná Vltava při plavebních komorách u Dětského ostrova"
-cover-source-url: "https://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88_v_%C4%8Cech%C3%A1ch_(2013)#/media/Soubor:Povodn%C4%9B_v_Praze,_05.jpg"
+cover-source-text: "Rozvodněná Vltava při plavebních komorách u Dětského ostrova, Wikimedia Commons"
+cover-source-url: "https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Povodn%C4%9B_v_Praze,_05.jpg"
 perex:       "S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů komentují v následujícím textu příklady z nedávné doby."
 ---
 
@@ -27,13 +27,13 @@ Tyto komentáře českých vědců doplňují důležitý kontext pro ČR k publ
 
 *Autor: [Aleš Urban](#ales-urban)*
 
-Dosud nejteplejším létem v historii měření na území ČR bylo léto roku 2019. Průměrná teplota letních měsíců (červen–srpen) byla 19,5 °C[^vlny-veder-cesko], tedy 2,5 °C nad normálem z let 1981–2010. Za rekordní hodnoty mohl zejména extrémně teplý červen, který se s průměrnou teplotou 20,7 °C stal vůbec nejteplejším červnem v historii měření a druhým nejteplejším měsícem po srpnu 2015. Během vlny veder na přelomu června a července 2019 byla v Doksanech také naměřena do té doby nejvyšší červnová teplota v ČR (tento rekord byl překonán 19. června 2022, kdy bylo v Řeži naměřeno 39,0 °C). Teplotní rekordy ale padaly v té době i jinde v Evropě – historicky nejvyšší teplota zaznamenaná ve Francii se přiblížila 46 °C[^vlny-veder-francie]. Druhá vlna veder na konci července zasáhla západní Evropu a Skandinávii, historický teplotní rekord byl zaznamenán např. ve Velké Británii[^vlny-veder-uk]. V Česku ovšem nebyla tato vlna veder tak extrémní jako ta první koncem června.
+Dosud nejteplejším létem v historii měření na území ČR bylo léto roku 2019. Průměrná teplota letních měsíců (červen–srpen) byla 19,5 °C,[^vlny-veder-cesko] tedy 2,5 °C nad normálem z let 1981–2010. Za rekordní hodnoty mohl zejména extrémně teplý červen, který se s průměrnou teplotou 20,7 °C stal vůbec nejteplejším červnem v historii měření a druhým nejteplejším měsícem po srpnu 2015. Během vlny veder na přelomu června a července 2019 byla v Doksanech také naměřena do té doby nejvyšší červnová teplota v ČR (tento rekord byl překonán 19. června 2022, kdy bylo v Řeži naměřeno 39,0 °C). Teplotní rekordy ale padaly v té době i jinde v Evropě – historicky nejvyšší teplota zaznamenaná ve Francii se přiblížila 46 °C.[^vlny-veder-francie] Druhá vlna veder na konci července zasáhla západní Evropu a Skandinávii, historický teplotní rekord byl zaznamenán např. ve Velké Británii.[^vlny-veder-uk] V Česku ovšem nebyla tato vlna veder tak extrémní jako ta první koncem června.
 
 Přestože bylo léto 2019 v průměru nejteplejším v historii měření v Česku, extremita a délka samotných vln veder nedosáhla v tomto roce hodnot z předchozích let 2018 a 2015, kdy bylo zaznamenáno více tropických dnů (dny s maximální teplotou nad 30 °C)[^vlny-veder-cesko] a historické teplotní rekordy[^vlny-veder-twitter] padaly na více stanicích. Podle aktuální studie[^vlny-veder-urban] bylo na stanici Praha-Ruzyně **nejvíce extrémně horkých dnů během jednoho léta zatím zaznamenáno v roce 2015 – celkem 28**. Z tohoto pohledu bylo léto 2019 s dvaceti horkými dny až čtvrté nejextrémnější za roky 2015, 2018 a 1994.
 
-Extrémnosti vln veder v jednotlivých letech odpovídá i jejich dopad na úmrtnost: v rekordním roce 2015 měly v Praze na svědomí více než 250 nadúmrtí oproti přibližně 120 nadúmrtím v roce 2019. Důležitější než dopad jednotlivých událostí je však **rostoucí trend v počtu nadúmrtí v důsledku horka během posledních dvou dekád**. V letech 2010–2019 bylo riziko úmrtí z horka v průměru dvakrát větší než v předchozích třech desetiletích (1982–2009)[^vlny-veder-urban] [^vlny-veder-praha].
+Extrémnosti vln veder v jednotlivých letech odpovídá i jejich dopad na úmrtnost: v rekordním roce 2015 měly v Praze na svědomí více než 250 nadúmrtí oproti přibližně 120 nadúmrtím v roce 2019. Důležitější než dopad jednotlivých událostí je však **rostoucí trend v počtu nadúmrtí v důsledku horka během posledních dvou dekád**. V letech 2010–2019 bylo riziko úmrtí z horka v průměru dvakrát větší než v předchozích třech desetiletích (1982–2009).[^vlny-veder-urban] [^vlny-veder-praha]
 
-Studie vyhodnocující podíl změny klimatu na jednotlivých extrémních vlnách veder a jejich dopadech na českou společnost zatím chybí. Nicméně zahraniční studie[^vlny-veder-francie] udávají, že před sto lety by byla vlna veder o podobné intenzitě jako ta v červnu 2019 ve Francii 10krát méně pravděpodobná. Výsledky českých autorů[^vlny-veder-lhotka] dodávají, že vlny veder, jež jsou svou intenzitou srovnatelné s těmi v letech 2015, 2018 nebo v červnu 2019, mohou ve střední Evropě na konci 21. století nastávat až 4krát častěji než v současnosti. A tři nebo čtyři vlny veder různé intenzity během jednoho léta (podobně jako v roce 2015) mohou být v budoucnu projevem běžného letního počasí. To bude mít bezprostřední dopad i na nárůst rizika úmrtí v souvislosti s horkem. Mezinárodní studie odhaduje, že **přibližně jedna pětina úmrtí ve střední Evropě souvisejících s horkem je již nyní způsobena změnou klimatu** [^vlny-veder-irozhlas].
+Studie vyhodnocující podíl změny klimatu na jednotlivých extrémních vlnách veder a jejich dopadech na českou společnost zatím chybí. Nicméně zahraniční studie[^vlny-veder-francie] udávají, že před sto lety by byla vlna veder o podobné intenzitě jako ta v červnu 2019 ve Francii 10krát méně pravděpodobná. Výsledky českých autorů[^vlny-veder-lhotka] dodávají, že vlny veder, jež jsou svou intenzitou srovnatelné s těmi v letech 2015, 2018 nebo v červnu 2019, mohou ve střední Evropě na konci 21. století nastávat až 4krát častěji než v současnosti. A tři nebo čtyři vlny veder různé intenzity během jednoho léta (podobně jako v roce 2015) mohou být v budoucnu projevem běžného letního počasí. To bude mít bezprostřední dopad i na nárůst rizika úmrtí v souvislosti s horkem. Mezinárodní studie odhaduje, že **přibližně jedna pětina úmrtí ve střední Evropě souvisejících s horkem je již nyní způsobena změnou klimatu**.[^vlny-veder-irozhlas]
 
 Bezprecedentní nárůst rizika úmrtí z horka v poslední dekádě mimo jiné ukazuje, jak **nutná je urychlená adaptace našich měst na teplejší podnebí** a zavádění účinných opatření pro ochranu obyvatelstva před horkem.
 
@@ -70,9 +70,9 @@ V případě sucha a jeho dopadů je rovněž důležitá správná informovanos
 
 Dne **24. června 2021** udeřilo ve večerních hodinách **na jižní Moravě tornádo, které nemělo do té doby v ČR obdoby**. Prohnalo se úsekem dlouhým 26 km, způsobilo obrovské škody v sedmi obcích a smrt šesti osob. I když se tornáda v Česku vyskytují pravidelně (jejich počet se odhaduje na 1–3 ročně), tornádo takové síly u nás do té doby evidováno nebylo. Jeho výskyt můžeme připsat statistice – stejně jako máme menší povodně a jednou za čas přijdou i ty "stoleté", můžeme mít slabá tornáda a výjimečně i tornádo velmi silné. Zároveň je třeba dodat, že ničivost tornáda z roku 2021 byla zčásti i dílem náhody: kdyby se pohybovalo jen o několik kilometrů vedle, nemuselo zdaleka dojít k tak rozsáhlým škodám na majetku ani ztrátám na životech.
 
-I když dnes víme, že v budoucnu bude přibývat dní s tzv. konvektivními bouřemi[^tornado-boure], které jsou jednou z nutných podmínek pro vznik tornáda (spolu s tím bude mimochodem přibývat i srážek, které tyto bouře vyprodukují), neznamená to, že se zároveň zvýší také počet tornád. K vývoji tornáda totiž nestačí pouze vertikální teplotní rozdíly v atmosféře, ale jsou nutné též rozdíly v rychlosti větru – tzv. "střih větru". A na tento střih, jak se zdá, klimatická změna vliv nemá (a pokud ano, pak jej spíše oslabuje). **"Moravské" tornádo z roku 2021 tedy klimatické změně přičítat nelze**.
+I když dnes víme, že v budoucnu bude přibývat dní s tzv. konvektivními bouřemi,[^tornado-boure] které jsou jednou z nutných podmínek pro vznik tornáda (spolu s tím bude mimochodem přibývat i srážek, které tyto bouře vyprodukují), neznamená to, že se zároveň zvýší také počet tornád. K vývoji tornáda totiž nestačí pouze vertikální teplotní rozdíly v atmosféře, ale jsou nutné též rozdíly v rychlosti větru – tzv. "střih větru". A na tento střih, jak se zdá, klimatická změna vliv nemá (a pokud ano, pak jej spíše oslabuje). **"Moravské" tornádo z roku 2021 tedy klimatické změně přičítat nelze**.
 
-Podíváme-li se na počet tornád zaznamenaných ve světě v posledních desetiletích, zjistíme rostoucí tendenci. Pokud však tato tornáda rozdělíme na slabá (EF0) a silnější (EF1+)[^tornado-klasifikace], je hned zřejmé, že přibývá pouze slabých tornád – silná tornáda, která většinou neuniknou pozornosti, žádný nárůst v počtu nevykazují. Tento fakt souvisí s rozvojem dopplerovských radarů (USA) a také s rozšířením chytrých telefonů a sociálních sítí, díky nimž se pozorované tornádo snadněji dostane do databáze tornád, i když patří mezi ta slabší. Současné studie nicméně naznačují, že i když počet dní s tornády za rok nyní mírně klesá, na druhou stranu přibývá dní, v nichž se vyskytuje velké množství tornád. To by odpovídalo i výše uvedenému faktu, že přibývá konvektivních bouří ve dnech, které jsou pro vznik tornád vhodné díky výskytu silného střihu větru. **V každém případě lze prohlásit, že tornád jako takových nepřibývá**. To by odpovídalo i výše uvedenému faktu, že přibývá konvektivních bouří, které jsou pro vznik tornáda klíčové, ale ne nutně organizovaných díky silnému střihu větru. Je tedy možné prohlásit, že **i když tornád jako takových zatím nepřibývá, častěji se dnes vyskytují podmínky potřebné k jejich vzniku**.
+Podíváme-li se na počet tornád zaznamenaných ve světě v posledních desetiletích, zjistíme rostoucí tendenci. Pokud však tato tornáda rozdělíme na slabá (EF0) a silnější (EF1+),[^tornado-klasifikace] je hned zřejmé, že přibývá pouze slabých tornád – silná tornáda, která většinou neuniknou pozornosti, žádný nárůst v počtu nevykazují. Tento fakt souvisí s rozvojem dopplerovských radarů (USA) a také s rozšířením chytrých telefonů a sociálních sítí, díky nimž se pozorované tornádo snadněji dostane do databáze tornád, i když patří mezi ta slabší. Současné studie nicméně naznačují, že i když počet dní s tornády za rok nyní mírně klesá, na druhou stranu přibývá dní, v nichž se vyskytuje velké množství tornád. To by odpovídalo i výše uvedenému faktu, že přibývá konvektivních bouří ve dnech, které jsou pro vznik tornád vhodné díky výskytu silného střihu větru. **V každém případě lze prohlásit, že tornád jako takových nepřibývá**. To by odpovídalo i výše uvedenému faktu, že přibývá konvektivních bouří, které jsou pro vznik tornáda klíčové, ale ne nutně organizovaných díky silnému střihu větru. Je tedy možné prohlásit, že **i když tornád jako takových zatím nepřibývá, častěji se dnes vyskytují podmínky potřebné k jejich vzniku**.
 
 V USA je možné vypozorovat ještě jeden trend: oblasti s více tornády se posouvají směrem na východ. **Pro Evropu a ostatní kontinenty** však lze studii o podobných trendech vytvořit jen stěží – na to zde **tornáda zůstávají i nadále** příliš **výjimečným jevem**.