my_deti_ze_stanice_zoo.md

My děti ze stanice ZOO

Christiane Vera Felscherinow

Děj

Tato kniha vypráví o Christiane F., která se zapletla s drogami. Když bylo Christianě 6 let, přestěhovala se s rodiči a sestrou do Gropiusstadtu v Západním Německu. Její táta si tam chtěl zařídit seznamovací kancelář, ale nevyšlo mu to. Hodně pil, a protože nechtěl, aby Christiane v životě skončila jako on, za každou maličkost ji bil. Když bylo Christianě 12 let, tak se s matkou a sestrou od otce odstěhovaly do Berlína. Christiany sestra, se ale po nějakém čase odstěhovala zase zpátky k otci. Christiana se začala cítit osaměle, protože matka si našla přítele Klause, a tak si Christiany moc nevšímala. Ta se ve škole seznámila s nejoblíbenější holkou Kessi. Jednou s ní šla do „Domu středu“, a tam taky začala s drogami. Do svých 13ti let brala všelijaké prášky a extáze. Pak přešla na hašiš. Její kamarádka Kessi chodila ještě do klubu „Sound“, tam byly k dostání všechny drogy. Když tam šla Christiane poprvé, seznámila se s Detlefem, který se po čase stal jejím přítelem. Seznámila se také se Stellou a Babsi, které byly o rok mladší než ona. Asi po měsíci, co Christiane chodila do „Soundu“, si začala píchat heroin a její přítel taky. Neměli ale na „fet“ peníze, a tak Detlef vydělával tím, že se prodával na stanici metra „ZOO“. Chodil se zákazníky a ti mu za to platili asi tak 40 marek, což těm dvěma zatím na drogy stačilo. Časem se ale musela začít prodávat i Christiane. Ta zkoušela asi 5x odvykat, ale když Detlef bral pořád drogy, neklapalo jim to, a tak si začala znova píchat. Jednou byla u své babičky na venkově, kde si chtěla odvyknout. Když ale přijela zpět do Berlína zjistila, že Detlef je ve vězení. Z toho byla celá zničená, a tak si zase píchla heroin. Tak to šlo asi týden. Pak si jí vzal k sobě otec, protože matka už o ni nestála a pohrdala jí. Otce ale neposlouchala. Christiane se ještě několikrát pokoušela s drogami přestat, ale nakonec jí zachránila až matka, která ji v 15ti letech nečekaně odvezla k příbuzným daleko od Berlína.

Téma a motiv

Drogová závislost nezletilých

Časoprostor

Západní Berlín
70. léta 20. století

Kompoziční výstavba

Chronologicky
Do děje jsou občas vkládány výpovědi jiných osob

Literární druh a žánr

Epika
Próza
Autobigrafie
Reportážní román

Vyprávěč / lyrický subjekt

Ich-forma
Vyprávěč je Christiana
Výpovědi ostatních

Postavy

Christiane 
  - slabá osobnost, bez smyslu života, mladá, hloupá, závislá na drogách, naivní
Christianina matka 
  − bezmocná, zoufalá, starostlivá, nevšímavá, odsuzující, milující
otec Christiane 
  – notorik a násilník
Detlef 
  − závislý na drogách
Kessi 
  – díky své matce neskončila drogově závislá na heroinu
Stella 
  – v průběhu děje je zavřena do ženské věznice, občas u Christiane bydlela
Babsi 
  – stala se ve své době nejmladší obětí heroinu v Západním Berlíně, zemřela ve čtrnácti letech
Atze 
  – jako první umře na heroin, napíše dopis, čímž chce ostatní varovat

Vyprávěcí způsoby

Přímá řeč
Příběh vypráví sama Christiane

Typy promluv

Pásmo vyprávěče v ich-formě
Dialogy
Monology

Veršová výstavba

Jazykové prostředky

Nespisovná mluva
Argot (mluva spodiny společnosti, zde feťáků)
Výpoveď například její matky nebo psycholožky převážně spisovná

Tropy a figury

Nadsázka
Personifikace (obrazné pojmenovaní, termín více výrazů)
Přirovnání

Kontext autorovy tvorba

70. léta 20. století
  Christiane Vera Felscherinow (* 20. 5. 1962)
    - narozena v Hamburku, Německo
    - měla neradostné dětství, otec byl alkoholik a násilník, matka na dvě dcery nestačila
    - pokusila se o sebevraždu skokem z okna poté, co ji otec ohrožoval
    - v jejích šesti letech se rodina přestěhovala do Berlína
    - ve dvanácti letech propadla drogám (hašiš, později heroin)
    - matka se rozvedla, problémů své dcery si všimla až když bylo Christiane 13 let
    - na drogy si vydělávala prostitucí na stanici metra Bahnhof Zoo
    - ve čtrnácti letech se odstěhovala z Berlína na venkov, kde se zbavila závislosti
    - několik let žila s přítelem Alexandrem v Německu, s dalším potom v Řecku
    - roku 1978 vypovídala jako svědkyně u soudu, její život zaujal reportéry časopisu Stern
    - poskytla dvouhodinový rozhovor, a nakonec vyprávěla celé dva měsíce
    - reportéři Kai Hermann a Horst Rieck vydali její výpovědi nejprve v časopise, poté i knižně
    - několikrát znovu začala brát drogy
    - r. 1996 se jí narodil syn
    - r. 2008 znovu propadla drogám, syn jí byl odebrán
    - dnes žije v Berlíně
  Můj druhý život – autobiografie, kterou napsala Christiane F. jako volné pokračování románu My děti
  ze stanice Zoo

Literární / obecně kulturní kontexz

  Německá próza 2. poloviny 20. století:
      - zobrazuje současné problémy jako terorismus, ekologii, zločinnost, násilí
  Arnold Zweig (1887−1967)
      - prozaik, dramatik, esejista
      - účastník 1. světové války
  Velká válka bílých mužů – románový cyklus o 1. světové válce
  Erich Kästner (1899−1974)
      - novinář, spisovatel, autor literatury pro děti (držitel Ceny H. Ch. Andersena)
  Emil a detektivové, Kulička a Toník, Luisa a Lotka
  Johannes Mario Simmel (1924−2009)
      - nejvydávanější německý spisovatel
      - novinář, překladatel, tlumočník
      - autor nebo spoluautor 22 filmových scénářů
  Nemusí být vždycky kaviár, Láska je jen slovo, I když se směju, musím plakat
  Günter Grass (* 1927)
      - držitel Nobelovy ceny z r. 1999
      - narozen v Polsku, otec byl Němec
      - účastník 2. světové války
      - vyučil se kameníkem
  Plechový bubínek
  Literatura s drogovou tematikou:
    Radek John – Memento: odehrává se v Praze v 80. letech 20. století, vypravěčem je závislý Michal
    Natascha – Dušemrdi: autentický příběh sedmnáctileté německé narkomanky
    Phil Shoenfelt – Feťácká láska: román s autobiografickými prvky, autor je anglický hudebník
    Irvine Welsh – Trainspotting: román z prostředí irských narkomanů s prvky černého humoru
    Rjú Murakami – V polévce je miso: vysoce oceňovaný japonský román