Vyprávění o dobrodružství pěti chlapců žijících v malém českém městečku. Psané formou deníku hlavního představitele Péti Bajzy. Celý rok na maloměstě v období první republiky viděný očima malého chlapce. Péťa s bravurou popisuje jak sézonní dospěláckou i dětskou zábavu, ale třeba také hierarchii obyvatel takového malého města. Do knihy se reflektuje období okupace a mezi čtenáři našla velkou oblibu.
Život na malém městě
Klučičí dobrodružství
Maloměsto, Rychov nad Kněžnou, Rakousko-Uhersko, první polovina 20. století
Chronologická (od jaro do zimy)
Epika, román
Ich-forma
Personální vypravěč (Petr Bajza)
Petr Bajza
– Inteligentní kluk, veselý, energický rošťák. Má velkou fantazii a spoustu rozverných nápadů. Ty si často rozvíjí při četbě. Jeho tatínek má koloniál a nutí ho, aby se učil na housle. Má strašího bratra a později malou sestřičku.
Čeněk Jirsák
– Je ministrantem, jeho rodina je věřící. Je ješitný a jeho koníčkem je sbírání hříchů, ze kterých se pak vyzpovídá. Jeho tatínek vyrábí čepice.
Tonda Bejval
– Vymýšlí spoustu šílených „vynálezů“. Je trochu namyšlený a lakomý.
Zilvar z chudobince
– Žije s tátou v chudobinci, často žebrají. Je z nich nejchudší a je nejvíc protřelý a zkušený.
Eda Kemlink
– Poslední z party.
Evička Svobodová
– Dcera z cukrárny. Péťova láska. Milá, roztomilá slečna.
Kristýna
– Bajzovic služka. Hezká a milá holka. S Péťou se často škádlí. On jí říká Rampuperdo, protože pochází z vedlejší vesnice.
Pan Fajst
– Místní mravokárce. Starý mládenec. Kluci ho svými kousky dovádí k nepříčetnosti.
Otakárek
– Bohatý kluk při těle. Je to jedináček a často je osamělý. Proto hodně čte. Kluci si z něj někdy utahují, jindy ho přizvou ke svým dobrodružstvím.
Tatínek Bajza
– Je laskavý, ale umí být i přísný. Snaží se být synovi vzorem. Je šetrný na peníze.
Maminka
– Je hodná a laskavá, Péťu rozmazluje. Je rozumná a klidná, uklidňuje tatínka, když se rozlobí.
Přímá řeč, nepřímá řeč
Ich-forma, občasné monology a dialogy
častá přímá řeč i nepřímá řeč
dialogy
úžasné jazykové zpracování = jazykové mistrovství
- komika textu spočívá v tom, že P´ta se snaží psát spisovně, ale mísí slova knižní, archaická, hovorová
- hovorový jazyk
- dětská mluva
- knižní mluva – pravili jsme, načež, pročež
- expresivní výrazy – kulit, vočadla
- obecná čeština
- nářečí – prauda, kořalka, doučata
- mnoho germanismů – šamstr = nápadník, kvelb
- francouzská mluva – vychovatelka Otakárka
- archaismy
- chlapecký slang – „Ty kluku špatná!“, „To není prauda pane Fajst!“
- někdy až vulgarismy
- školská mluva (příjmení a pak jméno)
- humorné prvky chlapecké mluvy (špatný slovosled)
- kostrbaté větné konstrukce
- zkomolená slova – piliár, cikáro
- stereotypy ve způsobu řeči – Šel jsem do školy.
- nespisovnost – brejle
- personifikace – psové kradli
Metonymie
Nadsázka
Personifikace
Archaismus
Karel Čapek (1890 – 1938)
- světově uznávaný spisovatel
- studoval filozofii
- až do své smrti působil v Lidových novinách, byl také dramaturgem Vinohradského divadla
- hodně cestoval, studijní pobyt s bratrem ve Francii
- prožil mnoho platonických vztahů (Olga Scheinpflugová), nechtěl vstoupit do manželství, nakonec se oženil a získal nové inspirační podněty
- důležité bylo i přátelství s Masarykem (klub pátečníků, scházeli se v pátek)
- byl aktivním členem protifašistické Obce československých spisovatelů
- musel čelit pomluvám, byla zpochybněna i jeho dosavadní práce
- odmítl odjet ze země, zůstal ve své vile
- nemoc, zrada a osobní útoky vedly k Čapkově rezignaci, zemřel 25. prosince 1938
- jeho pohřeb se stal velkou vlasteneckou demonstrací
- tvořil všechny žánry a používal nejrůznější témata
- myšlenkové, stylistické a jazykové mistrovství
- knihy přeloženy do mnoha jazyků
- novotvar robot
- byl tvůrcem evropského pragmatismu = měřítkem pravdy je užitečnost, neexistuje objektivní poznání
- ve tvorbě prošel několika vývojovými obdobími****
představitel humanistické demokratické literatury = demokratický proud
loajální vtah k režimu, sympatie k prostým lidem, kritika měšťácké společnosti
autoři podporují T. G. Masaryka a jeho politiku
skupina Pátečníků:
skupina filozofů a spisovatelů
scházeli se v Čapkově vile
někdy se účastnil i Masaryk
řešili otázky mezilidských vztahů, poslání, smyslu života
meziválečná próza